Jak dlouho trvá vakcína proti neštovicím?
Forma uvolňování, balení a složení léku Živá vakcína proti neštovicím (vakcína proti neštovicím)
Lyofilizát pro přípravu roztoku pro intradermální podání a kožní skarifikaci ve formě porézní hmoty od bílošedé po světle žlutou, hygroskopickou; rozpouštědlo je bezbarvá, průhledná, sirupovitá kapalina, bez zápachu.
| 1 dávka | |
| virus vakcínie* | alespoň 10 jednotek tvořících neštovice (VFU) |
* Živá vakcína proti pravým neštovicím je lyofilizát obsahující virus vakcínie pěstovaný na skarifikované kůži telat, částečně zbavený bakteriální flóry ošetřením chlorhexidin biglukonátem. Vakcína proti neštovicím obsahuje od 1×10 do 8×2 TFU v 10 ml. Vakcína neobsahuje antibiotika.
Pomocné látky: pepton (stabilizátor) – v konečné koncentraci 5-10%.
Rozpouštědlo: roztok glycerinu 50% – 0.3 ml (ampule)**.
20 dávek (od objemu 0.2 ml v ampuli) – ampule (5) kompletní s rozpouštědlem (amp. 0.3 ml 5 ks) – kartonové obaly.
** 1 ml rozpouštědla obsahuje: glycerin – 563 mg, McIlwain fosfát-citrátový tlumivý roztok 0.004 M*** – do 1 ml.
*** Složení McIlwain’s fosfát-citrátového pufrového roztoku 0.004M: monohydrát kyseliny citrónové, bezvodý hydrogenfosforečnan sodný nebo dihydrát hydrogenfosforečnanu sodného nebo dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného, čištěná voda.
Klinická a farmakologická skupina: Vakcína pro prevenci neštovic
Farmakoterapeutická skupina: Vakcíny; virové vakcíny; jiné virové vakcíny
Farmakologický účinek
Vakcína vytváří specifickou imunitu proti pravým neštovicím trvající minimálně 5 let.
Indikace léku Živá vakcína proti neštovicím (vakcína proti neštovicím)
| Kód ICD-10 | čtení |
| B03 | Krávou |
| Z25 | Potřeba imunizace proti některému z dalších virových onemocnění |
Dávkovací režim
Vakcína se aplikuje kutánně metodou skarifikace nebo metodou vícenásobného vpichu.
Místo očkování je vnější povrch ramene 8-10 cm pod ramenním kloubem, bez jizev po vakcinaci. Kůže v místě vakcinace se otře etherem nebo acetonem nebo 70% roztokem ethylalkoholu a po vysušení se provede vakcinace.
Před rozpuštěním vakcíny se konec ampule s vakcínou a oba konce ampule s rozpouštědlem otřou tamponem navlhčeným v éteru nebo 70% roztoku etylalkoholu, po vysušení se rozříznou vertikutátorem na ampule a pomocí stejného tamponu se odlomí konec ampule s vakcínou a jeden konec ampule s rozpouštědlem. Otevřený konec ampule s rozpouštědlem se shora zasune do otevřené ampule s vakcínou a následně se odlomí druhý konec ampule s rozpouštědlem. Rozpouštědlo vyteče do ampule vakcíny. Rozpouštědlo se s vakcínou smíchá pomocí sterilní skleněné tyčinky (rozpuštěná vakcína je opalescentní kapalina od bělošedé po světle žlutou bez sedimentu nebo cizích inkluzí). Ampulka s rozpuštěnou vakcínou se překryje sterilním ubrouskem nebo vatou. Způsob skarifikace: při očkování se aplikuje jedna kapka vakcíny skleněnou tyčinkou (•), při přeočkování – 3 kapky ve vzdálenosti minimálně 2 cm od sebe (• • •). V místě aplikace vakcíny se provede jeden nekrvácející řez o délce 0,5 cm sterilním očkovacím perem proti neštovicím a vakcína se do místa incize lehce vetře plochou stranou téhož očkovacího pera proti neštovicím.
Metoda vícenásobné punkce: pro roubování se používá individuální bifurkační (dvouhrotá) jehla. Konec sterilní jehly se ponoří do ampule s naředěnou vakcínou a poté se stejná jehla aplikuje kolmo na kůži při očkování – 5 vstřiků, při přeočkování – 15 vstřiků ve vzdálenosti 1 mm od sebe. V místě očkování by se měly objevit malé kapičky lymfy nebo krve. Místo vakcinace se ponechá otevřené po dobu 5-10 minut. Není dovoleno přikládat na místo očkování obvaz.
Evidence výsledků očkování
Kožní reakce při očkování, stejně jako přeočkování po dlouhé době (20-25 let a více), je charakterizována tvorbou vakcinačních prvků v místě očkování. 3-4 den po očkování se objeví zarudnutí, otok a uzlík-papula, která se zvětší a kolem se objeví úzká zóna zarudnutí. 6. den se papule přemění na vezikula – vezikula s průhledným obsahem. Do 7.–8. dne se kolem váčku vytvoří širší lem zarudnutí – dvorec. Od 8. dne se vezikula změní na pustulu. Maximální velikosti dosáhne za 8-10 dní, poté reakce odezní, vytvoří se krusta a po jejím opadnutí se vytvoří jizva (většinou ve 3. týdnu).
Popsaná klinika se nazývá reakce primárního typu a je pozorována u neimunních jedinců. Při přeočkování dochází kromě této reakce k tzv. zrychleným a okamžitým reakcím. Při zrychlené reakci probíhají všechny fáze vývoje prvků vakcíny zrychleným tempem s maximální závažností 4.–5. den. S okamžitou reakcí se během 24-48 hodin objeví erytém, indurace a někdy papule V některých případech je pozorován přechod z papuly na vezikuly. Tento typ reakce na očkování je obvykle pozorován u jedinců s vysokou úrovní imunity vůči neštovicím. Je extrémně vzácné pozorovat negativní kožní reakci – nepřítomnost prvků vakcíny v místě očkování. V takových případech musí být humorální odpověď vyšetřena stanovením obsahu protilátek neutralizujících virus v krevním séru očkované osoby.
Výsledky očkování se zapisují 8. den po očkování, výsledky přeočkování se zapisují 2.-4. Vakcinace je považována za úspěšnou, když se vyvine pustula, revakcinace se považuje za úspěšnou, když se vyvine pustula, vezikula nebo erytém a indurace. Výsledky očkování (přeočkování) se zapisují do příslušných účetních formulářů.
Nežádoucí účinek
V reakci na zavedení vakcíny se mohou vyvinout nežádoucí místní a celkové reakce.
Lokální reakce: bolest v místě vpichu, lokální lymfadenitida.
Celkové (systémové) reakce: malátnost, bolest hlavy, horečka do 39°C.
Ve vzácných případech se vyskytly závažné reakce a komplikace.
Mezi závažné reakce patří: zvýšení teploty nad 39 °C, hyperémie a otok přesahující rameno; nekróza v místě vakcinace v prvních 3 dnech; další pustuly při teplotách nad 38 °C.
Mezi komplikace patří: autoinokulace: generalizované, gangrenózní (progresivní) očkování; eczema vaccinatum; encefalitická reakce (synonyma: encefalopatie, neurotoxický syndrom, konvulzivní syndrom, febrilní křeče); postvakcinační encefalitida (meningoencefalitida, encefalomyelitida); polyradikuloneuritida; serózní meningitida.
Podle četnosti reakcí se vyskytují:
Velmi často (≥1/10) – bolest v místě vpichu, lokální lymfadenitida, horečka do 38,5°C.
Často (1/10 -1/100) – zvýšení teploty nad 38,5 °C.
Kontraindikace pro použití
Seznam nemocí, které jsou kontraindikací očkování z epidemických důvodů, určuje ruské ministerstvo zdravotnictví.
Při provádění očkování osob pracujících s virem vakcínie a viry zvířecích neštovic patogenními pro člověka je nutné dodržovat následující seznam zdravotních kontraindikací:
| Nozologické formy | Přípustnost očkování |
| 1. Akutní onemocnění (infekční i neinfekční), včetně období rekonvalescence: | Ne dříve než 2 měsíce po zotavení |
| a) infekční hepatitida (kromě hepatitidy C), meningokoková infekce, infekční onemocnění s vleklým chronickým průběhem (sepse apod.); | Ne dříve než 6 měsíce po zotavení |
| b) hepatitidu C; | Kontraindikováno |
| c) chronický zápal plic | Ne dříve než 12 měsíců od začátku remise |
| Poznámka: při kontaktu s infekčními pacienty se očkování provádí po skončení karanténního období nebo maximální inkubační doby onemocnění. | |
| 2. Tuberkulóza (plicní a mimoplicní) | Na konci aktivní fáze dle závěru ftizetra |
| 3. Kožní onemocnění: a) běžné dermatózy (pemfigus, psoriáza, ekzém, atopická dermatitida), včetně anamnézy; | Kontraindikováno |
| b) jiná akutní a chronická onemocnění nebo kožní onemocnění (popáleniny, impetigo, herpes, plané neštovice/herpes zoster, pustulózní onemocnění) | Ne dříve než 2 měsíce po zotavení |
| 4. Imunosupresivní stavy: a) syndrom vrozené nebo získané imunodeficience (včetně infekce HIV), leukémie, maligní novotvary, transplantace orgánů, buněčné a humorální imunodeficience; | Kontraindikováno |
| b) imunosupresivní terapie (léčba antimetabolity, vysoké dávky kortikosteroidů po dobu 14 a více dní, radioterapie a rentgenová terapie atd.) | Kontraindikováno |
| 5. Nervová a duševní onemocnění: a) poranění centrálního nervového systému (CNS) s reziduálními účinky, encefalitida a encefalomyelitida (včetně postvakcinačních), meningitida, polyradikuloneuritida (včetně anamnézy), epilepsie, hydrocefalus v stadia dekompenzace nebo subkompenzace, demyelinizační a degenerativní léze nervového systému (degenerace svalů a atd.), mrtvice; | Kontraindikováno |
| Poznámka: očkování tohoto kontingentu se provádí po vyšetření neurologem | |
| b) kompenzovaný hydrocefalus, Downova choroba, Littleova choroba; | Podle závěru neurologa |
| c) poranění CNS bez zbytkových účinků, anamnéza febrilních křečí, | Podle závěru neurologa na pozadí antikonvulzivní terapie |
| d) duševní nemoc | Podle názoru psychoneurologa |
| 6. Onemocnění kardiovaskulárního systému: a) dekompenzované srdeční vady, subakutní septická endokarditida, myokarditida, perikarditida, hypertenze stadia II-III, angina pectoris, infarkt myokardu; | Kontraindikováno |
| b) jiné formy patologie: — hypertenze stadia 1, srdeční vady v kompenzačním stadiu, angina pectoris (mírné formy) | Ne dříve než 6 měsíců po zotavení (remise), podle odborníků |
| 7. Nemoci vnitřních orgánů: a) cirhóza jater, chronická hepatitida, hepatocerebrální dystrofie, akutní a chronická pankreatitida; | Kontraindikováno |
| b) onemocnění žlučových cest; | Ne dříve než 6 měsíců po uzdravení (s výhradou rehabilitace) |
| c) peptický vřed žaludku a dvanáctníku, nespecifická ulcerózní kolitida; | Kontraindikováno |
| d) difuzní glomerulonefritida, vrozené nefropatie, chronické selhání ledvin; | Kontraindikováno |
| e) pyelonefritida; | Ne dříve než 3 roky od začátku klinické a laboratorní remise |
| e) toxické nefropatie (přechodné) | Ne dříve než 6 měsíce po zotavení |
| 8. Onemocnění endokrinního systému: a) diabetes mellitus, těžké formy tyreotoxikózy a adrenální insuficience nebo dysfunkce, myxedém, thymomegalie, vrozené enzymopatie | Kontraindikováno |
| 9. Systémová onemocnění pojivové tkáně: a) systémový lupus erythematodes, diskoidní lupus, revmatismus, revmatoidní artritida, systémová vaskulitida, systémová sklerodermie atd. | Kontraindikováno |
| 10. Nemoci krve: a) leukémie, lymfogranulomatóza, aplastická anémie, hemofilie, Werlhofova choroba; | Kontraindikováno |
| b) hemolytické stavy; | Ne dříve než 2 roky od okamžiku úplné klinické a hematologické remise dle závěru odborného lékaře |
| c) anémie z nedostatku | Po zotavení |
| 11. Alergická onemocnění: a) bronchiální astma; | Kontraindikováno |
| b) astmatická bronchitida, astmatický syndrom (na pozadí respirační infekce); | Po uzdravení dle závěru alergologa |
| c) těžké anafylaktické reakce (šok, angioedém hrtanu atd.) na různé potravinové, léčivé a jiné alergeny; | Kontraindikováno |
| d) alergie na složky vakcíny; | Kontraindikováno |
| e) alergické reakce na jednotlivé alergeny (různé vyrážky, klinické poruchy atd.) | Nejméně 6 měsíců po reakci |
| Poznámka: očkování po onemocněních uvedených v odstavci 11 se provádí na pozadí antihistaminické terapie | |
| 12. Nemoci ucha, nosu a krku: a) chronická tonzilitida a adenoiditida vyžadující chirurgickou léčbu; | Ne dříve než 2 měsíce po operaci nebo sanitaci |
| b) chronický zánět středního ucha | Ne dříve než 3 měsíce od okamžiku remise |
| 13. Těhotenství (všechny fáze) a období kojení | Kontraindikováno |
| 14. Chirurgie | Ne dříve než 2 měsíce po zotavení |
Použití v těhotenství a laktaci
Podávání vakcíny je kontraindikováno během těhotenství a kojení.
Zvláštní instrukce
Osoby podléhající očkování musí být předem vyšetřeny lékařem s povinnou termometrií!
Aby se zabránilo přenosu vakcinačního viru na osoby trpící kožními chorobami, neměly by tyto osoby kontaktovat očkovanou osobu, dokud strupy neodpadnou nebo 28 dní po očkování.
Očkování se nedoporučuje v horkých měsících.
Právo na očkování má pouze zdravotnický personál, který prošel speciálním školením.
Místo vpichu je nutné pečlivě chránit před poškozením, je přísně zakázáno.
Po očkování je očkovaná osoba podrobena lékařskému pozorování za účelem posouzení výsledků očkování a včasného záchytu neobvyklých reakcí a postvakcinačních komplikací.
Nástroje používané k očkování musí být sterilní a jednorázové. Otevírání ampulí a očkování se provádí za přísného dodržování pravidel asepse a antiseptik.
Lék není vhodný pro použití v ampulích s poškozenou integritou, značením, změnami fyzikálních vlastností nebo prošlé. Vakcína se použije pouze do jednoho pracovního dne, nejpozději však do 6 hodin po jejím naředění.
Zbytek roztoku vakcíny, materiály, nástroje používané při práci s vakcínou proti neštovicím se dezinfikují varem po dobu 30 minut nebo ponořením do 3% roztoku chloraminu nebo 3% roztoku peroxidu vodíku a poté autoklávují po dobu 45 minut při teplotě 132 °C , tlak páry 0,20 ,XNUMX MPa.
Vliv na schopnost řídit vozidla, mechanismy
Vítězství nad neštovicemi, jehož oficiální datum je 8. květen 1980, je skutečně velkým úspěchem lékařské vědy. Poprvé v historii přestala existovat zvláště nebezpečná virová infekce v důsledku hromadného očkování obyvatel všech zemí světa.
SSSR hraje důležitou roli v boji proti této hrozné nemoci. 18. října 1924 přijala Rada lidových komisařů výnos o povinném očkování proti neštovicím. Díky úsilí lékařů byla obrovská země od smrtelné nemoci prakticky osvobozena, virus byl ale opět dovezen z Indie. Tato situace přiměla sovětskou delegaci na příštím zasedání Světového zdravotnického shromáždění navrhnout realizaci programu na vymýcení pravých neštovic. Sovětský svaz byl nejen iniciátorem tohoto programu, ale také poskytl vakcínu proti neštovicím do 45 zemí světa.
Aktivní očkování obyvatelstva proti neštovicím se již neprovádí a název strašlivé nemoci se postupně vymazává z paměti lidí a stává se minulostí. Vakcíny však nejen stále existují. Vědci vyvíjejí a zkoumají nové léky, které jsou bezpečné a snadno se používají. MedAboutMe vám řekne, proč a proč se musíte chránit před dávno poraženou infekcí.
Hemoroidy: různé léčebné metody
Hemoroidy jsou častým problémem mužů i žen. Dá se to obejít bez operace?
Je tu stále virus neštovic?
Ihned po eradikaci neštovic byla přijata opatření ke snížení počtu laboratoří uchovávajících virus. Tato opatření byla provedena s cílem eliminovat i malou možnost nové vlny nebezpečné nákazy. Rok po oficiálním prohlášení WHO byly na světě pouze 4 laboratoře se vzorky viru variola. V současnosti jsou pouze dva – v USA a Rusku.
Je možné se dnes nakazit neštovicemi?
Očkování proti neštovicím bylo zrušeno téměř před 40 lety. Rodiče toto očkování v Národním kalendáři preventivních očkování nenajdou. Během této doby „imunitní vrstva“ populace vyschla. Jinými slovy, lidstvo se opět stalo náchylným k viru neštovic, stejně jako k dalším virům tohoto druhu.
Tato lidská zranitelnost naznačuje použití viru variola jako biologické zbraně. A efektivní. Úmrtnost (úmrtnost) na zvláště nebezpečnou infekci dosahuje 30%.
Neméně zajímavá je dnes existence orthopoxvirů souvisejících s pravými neštovicemi. Například opičí neštovice způsobují u lidí onemocnění podobné neštovicím, které jsou v 10 % případů smrtelné.
Možnost, že se virus opičích neštovic vyvine a získá schopnost přenosu z člověka na člověka, je zcela reálná. Jeho eliminace bude zároveň obtížným úkolem kvůli přítomnosti přirozených rezervoárů infekce. Ohniska ortopoxvirových onemocnění mezi lidmi jsou stále častěji zaznamenávána v různých oblastech světa.
Vývoj a výzkum vakcín proti neštovicím má především za cíl zabránit šíření ortopoxvirových infekcí mezi lidmi.
Vakcína, která porazila neštovice
Od roku 1929 se u nás vyrábí živá suchá vakcína proti neštovicím, díky které lidstvo porazilo zvlášť nebezpečnou infekci. Droga obsahuje virus narostlý na kůži telat. Přestože vakcína poskytuje člověku trvalou imunitu proti neštovicím trvající minimálně 5 let, není zdaleka ideální. Vysoká reaktogenita výrazně zvyšuje riziko vzniku vzácných, ale závažných komplikací, zvláště pokud má očkovaná osoba imunodeficienci. Existuje možnost infekce mezi ohroženými lidmi, například těhotnými ženami, které jsou v úzkém kontaktu s očkovanými příbuznými. Široká škála kontraindikací a riziko komplikací dnes omezují jeho použití.
Při vytváření moderních vakcín proti neštovicím se vědci snaží najít optimální rovnováhu mezi virulencí a imunogenitou. Jinými slovy, vakcína musí být bezpečná – nezpůsobovat komplikace, ale zároveň stimulovat dobrou imunitní odpověď, tvorbu protilátek.
Vakcíny proti neštovicím ve světě
Modifikované živé vakcíny proti neštovicím se v současnosti používají v různých zemích po celém světě.
Replikačně kompetentní atenuovaná vakcína proti neštovicím LC16m8, jinými slovy oslabená vakcína, byla vyvinuta v Japonsku v 1960. letech 21. století. Dobře se osvědčil v klinických studiích a používá se v 2002. století. Například v letech 2005 až XNUMX jím bylo očkováno a přeočkováno více než tři tisíce vojáků. Přitom tvorba protilátek při kontrole byla dostatečná.
Vakcína proti pravým neštovicím ACAM 2000 prokázala dobrou imunogenicitu a bezpečnost ve srovnání s dobře známým americkým lékem Dryvax a může dobře zaujmout její místo.
U moderních vakcín na bázi kmene MVA (MVA3000 a IMVAMUNE) bylo v klinických studiích prokázáno, že nemají žádné závažné vedlejší účinky, a to ani u lidí s atopickou dermatitidou a imunodeficiencí. Ke stimulaci imunitní odpovědi je však zapotřebí zvýšení dávky nebo frekvence podávání těchto léků.
Domácí vakcíny proti neštovicím
Při vývoji šetrné verze očkování proti pravým neštovicím došli sovětští vědci v 1970. letech XNUMX. století k závěru, že dvojí imunizace je nezbytná. Schéma využívající v první fázi inaktivovanou (usmrcenou) vakcínu (OspaVir) a ve druhé živou vakcínu umožňuje připravit imunitní systém a výrazně snížit riziko komplikací. Výsledky klinických studií prokázaly účinnost a bezpečnost metody, proto byla doporučena k očkování v nepředvídaných a mimořádných situacích.
Koncem 1990. let, kdy se objevila hrozba použití viru pravých neštovic jako biologické zbraně, byla zdokonalena technologie výroby inaktivované vakcíny proti pravým neštovicím OspaVir.
Vzhledem k tomu, že se epidemiologická situace ve světě zhoršuje, musí být imunizace populace proti pravým neštovicím provedena rychle s minimálními náklady. V tomto ohledu se požadavky na vakcínu proti neštovicím ještě zpřísnily: bezpečnost, účinnost a snadnost použití. A bylo vymyšleno. TEOWak je živá vakcína proti neštovicím ve formě žvýkací tablety, která nejlépe vyhovuje požadavkům a používá se k přeočkování.
Očkování proti neštovicím: vyhlídky
Nový oslabený, vysoce imunogenní kmen viru pravých neštovic v současné době prochází v Rusku preklinickými studiemi v rámci federálního programu plánovaného na roky 2015-2020. V případě úspěchu se stane základem moderní vakcíny, která chrání před pravými neštovicemi a příbuznými viry.
Indikace pro očkování proti neštovicím
V současnosti, při absenci neštovic ve světě, podléhá očkování omezený počet lidí. Především se jedná o odborníky, jejichž práce přímo souvisí s pravděpodobností infekce ortopoxyviry – zaměstnanci virologických laboratoří a epidemiologové.
Když se v Rusku objeví ohniska neštovic, každý, kdo byl tak či onak v kontaktu s nemocnými lidmi, podléhá očkování.
Přestože byl poslední případ neštovic hlášen v roce 1977, možnost návratu této zvláště nebezpečné infekce je reálná. Naštěstí je lidstvo připraveno setkat se s virem plně vyzbrojeno a znovu se bránit pomocí starých, opakovaně testovaných i nových moderních vakcín.
Použité fotografické materiály Shutterstock
Číst dál
Co dělat, když je kůže červená a popraskaná?
Mráz a vítr negativně ovlivňují stav pokožky, způsobují olupování a podráždění. Co dělat, když je kůže popraskaná a červená? Jak se o ni starat?
10 účinných tipů zimní péče o pleť
Jak chránit pokožku před mrazem, sněhem a nárazovým větrem? 10 tipů péče o pleť, které vám pomohou udržet si pleť krásnou a zdravou v zimě.
Prevence nemocí: čerstvý vzduch v domě
Dnes vám řekneme, jak se postarat o prevenci alergií a dalších nemocí ve vlastním bytě.
Hemoroidy: různé léčebné metody
Hemoroidy jsou častým problémem mužů i žen. Dá se to obejít bez operace?
Prediabetes: jak se vyhnout cukrovce?
Včasné zjištění zvýšené hladiny cukru v krvi pomáhá identifikovat prediabetes a zabránit rozvoji skutečného diabetu.
Dlouhá životnost: jak prodloužit život?
Všechna tajemství dlouhého a aktivního života jsou ve vyšetřování MedAboutMe
Jak se projevují problémy s imunitním systémem?
Jaké příznaky lze použít k podezření na autoimunitní patologii a kdy jednoduše mluvíme o „slabém imunitním systému“?
Jak posílit imunitní systém bez léků: 13 dostupných způsobů
Jak ovlivnit imunitní systém, aby zesílil?
Myeloproliferativní novotvar krve – o jaký druh onemocnění se jedná?
Myeloproliferativní novotvar: příčiny, příznaky, diagnostika, léčba rakoviny krve.
Krev nalačno: jak jídlo ovlivňuje chemii těla
Mnoho krevních testů se provádí na prázdný žaludek. Co to znamená a hlavně jaké ukazatele může jídlo ovlivnit?
Hemoglobin. Jeho význam a role v lidském těle
Každý z nás se alespoň jednou v životě setkal s „klinickým krevním testem“ nebo tzv. „všeobecným krevním testem“. Pokud jste si všimli, na vydaném formuláři bude zpravidla na prvním místě číslo udávající obsah hemoglobinu v krvi.
Chronická leukémie: je možná léčba?
Chronická leukémie je zničující onemocnění, které si vyžádá miliony životů. Je nějaká šance na vyléčení?
Chronická myeloidní leukémie: 200 let boje s náhodnou mutací
Chronická myeloidní leukémie je nehoda, kterou nelze předvídat. Medicína už ale našla způsob, jak prodloužit život pacientů ze šesti měsíců na desetiletí.
Vzácná onemocnění: polycytémie
Polycytémie: vzácné onemocnění, o kterém málokdo ví. Článek MedАboutMe obsahuje zajímavá fakta o této nemoci.
Rakovina prsu: 11 mýtů o této nemoci
Jak pečovat o své zuby, abyste mohli méně často navštěvovat zubaře?
Jakých deset atypických tipů od dětského zubaře jako preventivní opatření, které vám pomohou udržet zdravé zuby a ušetří při budoucích návštěvách zubaře?
Celá pravda o dětském hovínku: co je považováno za normální?
Pojďme dešifrovat obsah plenky: jaká stolice je normální pro dítě do jednoho roku a s čím jít k lékaři.